Ai nebo yaoi? Proč ne?

Už od prádávna věků existovala něco mezi nebem a zemí. Peklo a nebe. Satan a Bůh. Nekonečný boj o duše smrtelníků. Kdo měl duši čistou jako čerstvě padlý sníh, byl po smrti andělem. Kdo má duši temnou stejně jako své úmysly stane se posluhovačem satanovým.
    Nebylo to jako ve filmech, při setkání těchto dvou zjevení. Nemířili na sebe křížemi a nemumlali si všelijaký kletby. Byli to bojovníci. Andělé se snažili o rovnováhu a utajení nebeského a pekelného světa.  Srážka těchto odlišných stvoření byla kritická........ale o tom až později....o tomhle však normální lidé neměli ani ponětí.

  Psal se rok 300 před Kristem.... Dva chlapci spolu leželi nazí na posteli a zrychleně oddechovali. Pravidelně spolu spávali. Jenom tak, pro potěšení. Bez lásky, bez zbytečných slov, prostě jenom ukojení svých fyzických potřeb.
" Tak já jdu. Musím jít pracovat": řekl jako vždy mladý černovlasý milenec. Naruto se na něho podíval. Vypadal dokonale. Měl krásně bledý obličej, ve kterém kontrastovaly onyxové oči.  Doplňovaly to vlasy odstínu havranního peří.  Všechnu tu krásu podtrhovala čarovná měsíční záře. Věděl moc dobře co za práci dělá. Sasuke je nejmladší komu se to kdy povedlo. Stal se z něho člen osobní gardy feudálního pána. Krycí jméno pro nájemný vrahy. Naruto se v duchu ušklíbl.
" Naruto?"
" Jo jdi. Tak pozítří." Spali spolu prakticky obden. Vyhovovalo jim to.
Sasuke si potichu oblékl uniformu, připl břišní brnění, vzal meč a štít. Naruto už spal. Miloval, ten pohled když odcházel. Když Naruto tišše oddechoval a měsíc osvěcoval jeho zlatavé, střapaté vlasy. Tišše a pokud možno nepozorovaně se vyplížil z Narutova domku na kraji vesnice. ...pozítří zase... pomyslel si. Rychlými kroky se odebíral směrem k hradu.
V práci na Sasukem vždy bylo poznat kdy byl u Naruta a kdy ne. Pokaždé když strávil noc se svým blonďatým milencem byl v práci nepozornější a nezabíjel s mu typickými jiskrami v očích. Muži co s ním byli v jednotce si toho samozřejmě všimli a pokaždé když se ho ptali co se děje jim stroze odpověděl, že nic. Nikdo se nesměl o jeho, i když pouze 'fyzickém' , poměru dozvědět. Byly přísná doba a tohle se u normálních lidí trestalo různými způsoby. U člena feudálova vojska byl trest o dost prísnější.

Oba přímo odpočítavali kdy to zas provedou. Dalo by se říct, že díky sexu si přirostli k srdci. Byli už tak navyklý, že když jeden z nich byl na misi mimo vesnici, byli mrzutí a nesví.

Nastal další z desítek, možná stovek dnů D( spíš nocí N) .
.....klepání na dveře....  Naruto vyběhl rychlostí světla ke dveřím. Sasuke tišše proklouzl dovnitř a odhodil meč spolu se štítem. Naruto mu skočil do náruče. Sasuke ho až nezvykle něžně začal líbat na krku, pak na bradě a potom na ústech. Naruto ani nepostřehl, jak se spolu dostali do postele. Zhroutili se spolu do peřin, stále v objetí. Naruto začal Sasukem odvazovat břišní brnění. přejel mu po nahých zádech, vycítil jak mu naskočila husí kůže. Sasuke nechtěl být pozadu a proto Naruta zbavil všeho oblečení naráz. Naruto se odtáhl od jeho úst a zašeptal mu do ucha: " Nedočkavý jako vždy, že?" a jemně mu skousl ušní lalůček. Ten mu na to odpověděl kývnutím hlavy a dalším vášnivým polibkem. Naruto ale chtěl přebrat iniciativu a jedním pohybem se se Sasukem přetočili tak, aby byl nahoře on. Sjel jazykem z úst po Sasukeho tváři na čelist, po které pokračoval na krk. Zde mu udělal několik rudých flíčků a 'jel dál'. Bylo to úplně jiné. Nebylo to nabité pouze touhou a vášní. Bylo v tom něco víc.  Bylo to jako to pravé poprvé.  Něžně skousl Sasukemu bradavku. Na opátku mu černovlasý mladík zapředl do ucha. Naruto se pro sebe usmál. Když bradavka ztvrdla zamířil si to k druhé. Všiml si ale něceho, co ho znepokojilo. On je nahý a Sasu ne. To teda ani náhodou. Pomalými pohyby zbavil Sasukeho posledních dílů oblečení. Oba zasténali, když se o sebe jejich penisy otřely. Naruto už se chystal pohltit do úst Sasukeho chloubu, ale nestihl to, jeho drahá polovička ho stáhla pod sebe. Uchiha začal s bradavkami opakovat to, co předtím blonďáček. Naruto položil jednu ruku na jeho tvář. Sasuke nechápavě zvedl hlavu a podívál se na svého milence, který měl na tváři blažený výraz. Sasuke se na něho usmál. Zničeho nic Naruto zašeptal(spíš zdrceně vzdychnul): "Ani navíš jak moc tě miluju." a uhnul pohledem. "Rozhodně ne, víc než já tebe.": prolomil jeho milenec to tíživé ticho. Blonďáček se na něho radostně (jako kdybyste před něj položili krabici instantních ramen nudlí) podíval těma svýma čarovnýma studánkama. Následoval další polibek, polibek nabitý láskou. Jejich prsty se propletly, těla se na sebe natiskly. Oba sebou škubli, když někdo varazil vchodové dveře. Vojsko naběhlo do ložnice. Osud zasáhl. Byli přistihnuti při činu, Sasukeho týmem! Sasuke věděl úlně přesně co bude následovat, on sám byl u tolika podobných misí. Vojáci dali každému deku a zajali je. Dotáhli je do sídla feudálního pána alias soudce všeho.
" Do vězení! Zítra bude soud! A ty Sasuke, ty si mě zklamal! Dejte je každého do jiné cely.":padly slova vládce. Naruto se podíval na Sasuke s hrůzou v očích.
" Miluju tě!"
" Taky tě miluju."
Oba dva dostali tupou ránu za krk- omráčili je a dovlekli do cely.... Sasuke věděl, že tohle je pro něj  konec, doufal, že Naruta nepopraví a dostane jen trest.

Naruto od sebe pomalu rozlepoval oči. Všude bylo šero a ticho. Chytl se za krkem, pěkně ho bolel. Intuivtivně vycítil na svých zádech něčí upřený pohled. Trhnul sebou a spatřil zmučený pohled své lásky. Naruto nebyl zas až tak zasvěcený a tak nevěděl, co se bude dít. Jednou slyšel, že někdo platil pokutu, nebo že byl na náměstí na hanbě apod. ,nechápal proč jsou ve vězení,  rychle  se přesunul k mříži, která dělila jejich kobky.
" Sasuke, co se děje?"
" Tady je klíč a adresa mýho bytu, bydli v něm prosím."
" My budem bydlet spolu?": Naruto se na něho podíval s jiskřičkami v očích a začal se usmívat, chtěl obejmout Sasukeho, ale jeho slova ho zastavila:  "Ty tam budeš bydlet beze mě." "Ale proč?" pořád nechápal Naruto (no jo no holt nic neví).
" Zítra přesně za úsvitu mě popraví, ty tam budeš v první řadě, abys mě viděl." : řekl s bolestí Sasuke.
" Co?" :propadl v hysterický pláč. Sasuke ho konejšil přes mříže.... Celou noc leželi vedle sebe, ruce propletené skrz mříž. Vyděšené, zdrcené pohledy. Zoufalé polibky.

Mohlo být tak pět hodin, když vrazilo vojsko do jejich kobek a odtáhlo je k feudálovi.
Soudce (alias feudální pán)se s tím nepáral a rovnou příšel k rozsudku. " Rozsudek zní takto: Sasuke Uchiha dnes při úsvitu vykoná přikázané harakiri za přítomnosti Naruta Uzumakiho, který bude za západu slunce oběšen."
" Ale civilům se nedávají tresty smrti." Sasuke věděl, že sebe nezachrání, ale ho by mohl.
" Tohle je něco jiného. Ty jsi přece voják a provedli jste to spolu. Tečka. Nebudu o tom diskutovat. Dejte mu slavnostní oblečení a dejte svolat poddané.
Do té události nechali o samotě va jákemsi pokoji. Sasuke tam seděl ve slavnostním oblečením ( Pro ostatní je to kratochvíle) a naruto v běžné oděvu. seděl tam spolu a nemluvili. Prsty proletené, navzájem natisknutí v náručí.
 Kolem sasukeho s katanou bylo asi sto poddaných, feudál, Naruto a vojsko. Byl samurai a tak to u nich prostě chodilo. Vzal katanu a naposledy se podíval na svou lásku, která se topila v slzách. Jeden prudký pohyb, stříkanec krve, pád těla na zem, hysterický pláč.

Naruto stál na kopci obklopen lidmy ve stejném složení jako u Sasukeho. Přes slzy nic neviděl, bylo mu už všechno jedno. Feudální pán měl ještě nějakou řeč k lidu, ale to Naruto nevnímal. Kat skopnul bednu na, které blonďáček stál. Nevnímal nic. Jediné co viděl, byl rozmazaný západ slunce. Krvavého slunce .. ironie... Všechno začínalo být tmavší a tmavší až bylo černo, ale někde v dálce bylo světlo. Jeho poslední myšlenka patřila Sasukemu a zdánlivě (!) nemožnému přání ho alespoň ještě jednou vidět.

To ale netušil co vše je možné.

                                           To be continued.....?